Navigace

Obsah

Historie a současnost obce


OBEC  SOSNOVÁ  HISTORIE

     Obec Sosnová leží v krásném podhůří Jeseníků mezi městy Bruntálem, Krnovem a Opavou. Sosnovou protéká potok Hořina, jenž pramení nad obcí. Na katastru o rozloze 1341 ha žije 415 obyvatel.

     Obec Sosnová, původním jménem německy Zossen, byla dle dostupných údajů založena v 11. století - první dostupný čas. Údaj z r. 1038, kdy se hovoří o menším hlídkovém hradu ( tvrzi ) obchodní cesty, po které se dopravovala sůl z Polska do vnitrozemí. V roce 1241 byla obec napadena a zničena Tatary. Další údaj o obci je až z roku 1377, kdy došlo k rozdělení opavského knížectví mezi syny Mikuláše II. Sosnová, kterou tehdy držel Petřík ze Šlevic, se stala manským sídlem krnovského knížectví. Zemané ze Šlevic, kteří se také psali do Sosnové, drželi statek do roku 1465. Potom se jeho majitelé rychle střídali. Roku 1465 byla Sosnová vložena do zemských desek (prodána) Absolonovi z Tvorkova, pak Albrechtovi z Výčap a r. 1501 Janovi z Bobolusk a jeho bratru Mikuláši. Ti vložili r. 1513 Sosnovou bratrům Janu a Kašparovi z Bítova.

     R. 1520 získal statek Mikuláš Ojíř z Protivce, který jej r. 1529 vložil Janu Štáblovskému z Kovalovic, jenž ¨zemřel čtyřicetiletý ve středu po velikonocích 1556¨, jak je uvedeno na náhrobku v sosnovském kostele. Po Janově smrti spravovali dědictví ¨v nedílu¨ jeho synové Bartoloměj, Václav, Jaroslav, Hynek a Bedřich ještě v r. 1571, kdy Václav zemřel a jeho díl zdědil syn Jindřich Štáblovský z Kovalovic.Někdy před rokem 1581 prodali postupně Bedřich a Jaroslav své podíly na sosnovském zboží Kryštofu Helebrantovi z Janovic, který je r. 1582 prodal Martinu Kinnerovi ze Šarfenštejna. R. 1606 prodal Frydrych Reyber z Příbora tento díl Sosnové za 8500 tolarů Kryštofu Světlíkovi z Gesesu. V r. 1618 prodal Hynek Štáblovský svůj díl i s tvrzí za 6000 zlatých a vložil jej do zemských desek  Václavu Grodeckému z Grodce a  ten opět Kryštofu Světlíkovi z Gesesu. Bartoloměj Štáblovský z Kovalovic držel svůj díl Sosnové ještě r. 1589, pak jej zdědil jeho synovec Jindřich Štáblovský z Kovalovic a po něm r. 1625 Mikuláš Štáblovský (¨kterýž ujel ze země a dal se ve službu švédskou¨).

     R. 1653 držela tento majetek Anna Marie Štablovská, provdaná Danvitzová z Johnsdorfu, která jej r. 1670 prodala Jiřímu Štěpánovi hraběti z Vrbna a ten jej připojil ke svému panství Velké Heraltice.

    Kryštof Světlík z Gesesu zemřel r. 1626 a zanechal statek synovi Volfu Arnoštovi Světlíkovi z Gesesu, který zemřel r. 1629. Za účast na dánském vpádu mu byly konfiskovány statky a Sosnovou ¨pustila¨ královská komora Albrechtovi Kotulínskému z Kotulína. Tento evangelík koupil nároky na Sosnovou od Volfových dědiců Karla Albrechta a Volfa Dětřicha a hospodařil tu až do své smrti r. 1650. Sosnovou po něm zdědila vnučka Františka Helena Kotulínská, která prodala r. 1689 celou ves i s tvrzí Janu Juliovi von Frobel.

     Jeho syn téhož jména vystavěl v Sosnové v letech 1725-1727 zámek a kostel. R. 1783 byl statek vložen do desek jeho synovi Janu Josefovi von Frobel, jenž už r. 1772 založil kolonii Frobelhof  (Froblov, nyní zvanou Lesní Domky) u vsi ¨Zossna¨. Zemřel r. 1792, statek zdědil jeho bratrovec (synovec) Jan Julius von Frobel a po něm r. 1809 jeho vdova Antonie rozená von Wittorf. Od r. 1792 se pro ves užíval německý název ¨Zossen¨.

     R. 1862 koupila statek k Velkým Heralticím za 160 000 zl. Rudolfina hraběnka Bellegarde, rozená hraběnka Kinská (Kinští získali Velké Heraltice r. 1849). Po ní jej zdědil roku 1901 František hrabě Bellegarde, r. 1912 August hrabě Bellegarde a r. 1931 dědici Bellegardové.  Za pozemkové reformy (1923-24) byly Augustovi hraběti Bellegardovi propuštěny zbytkové statky Sosnová I a II. Ještě r. 1949 se jeho dědicové uvádějí jako patroni sosnovského kostela.

     V období první Československé republiky se v této národnostně německé obci konstituovala česká menšina, která zde v roce 1927 otevřela českou menšinovou mateřskou a obecnou školu. Škola byla umístěna do sosnovského zámku. V obci byl pivovar, který byl v roce 1893 předělán na zemědělský lihovar, kde se pálil líh až do roku 1954. V Sosnové byla v předválečné době také tiskárna, barvírna látek, 2 mlýny, mlékárna, 3 obchody, 2 hospody, řeznictví, holič, obuvník a prosperující zemědělství.                

     V Sosnové stojí filiální kostel sv. Kateřiny, který byl v letech 1725-1727 barokně přestavěn. Jako ostatní fary v okolí přešla i sosnovská v 16. století do protestantských rukou. Brzy po r. 1622 se stala filiálkou Brumovic, kde byly od r. 1688 (1679?) vedeny pro Sosnovou samostané matriky. Tamější farář tu do r. 1756 sloužil mše svaté každou třetí neděli, později každou neděli a svátek, za což  mu obec platila 18 zl. ročně. R. 1672 a 1691 je dřívější kostel sv. Kateřiny popisován jako malý, starý a chudý (¨misera¨). Byl klenutý jen v kněžišti, měl dva oltáře (boční byl oltář Matky Boží). Na věži visely tři zvony (jeden datovaný r. 1667). Dále byla v kostele křtitelnice a uprostřed kostela zavěšená (¨pendens¨) socha Matky Boží a dva náhrobky (Jana Štáblovského z roku 1556 a Dorothey ze Svynochova – Kolbic z r. 1577). Kostel vlastnil stříbrný kalich s patenou a ciborium, na hotovosti 30 zl. a 25 zl. uloženo na úrok. K tomu – mimo desátek ze Sosnové (dva grunty byly pusté, další připojené k panskému dvoru) a stolné 3 zl. 32 krejcarů ročně od 37 zahradníků – zhruba 15 měřic pole (někde zarostlé křovinami), malý lesík (r. 1806 14 jiter), louky na tři fůry sena a zahradu u fary. R 1691 byly všechny pozemky propachtovány za 12 tolarů ročně.

Kostel má bohatou štukovou výzdobu interiéru, ve kterém je obraz Ignace Raaba a renesanční náhrobky. Při cestě ke kostelu je barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 a sv. Floriana z let 1730-1740. Kostel je národní kulturní památkou.

Prvním expositou se stal v září 1765 sosnovský rodák Anton Wolf (bratr místního dědičného rychtáře Josefa Wolfa, který r. 1768 dal pro kostel zřídit menší nadaci vkladem 300 zl.), od r. 1784 sosnovský lokální kurát (jeho kongrua byla doplněna na předepsanou výši příspěvkem od Religionsfondu), zemřel tu 19.2.1791 ve věku 58 a půl roku.

R. 1785 byla kaple naproti sakristii opatřena oltářem sv. Anny, na nějž byla přenesena z kaple u pramene zachovaná anonymní řezba z 15. století  sv. Anna Samatřetí (s P. Marií a Ježíšem). (Kaple byla podle josefinských nařízení zrušena).

R. 1791 nastoupil Ignaz Demel, narozený v Opavě, zemřel v Sosnové stár 57 let r.1804. 2.8.1804 přišel Anton Cebulka, rodák z Deutsch-Neukirch a pruském Slezsku. R. 1806 musel kostel odevzdat státu veškeré kostelní stříbro (3 libry 37 loktů) za dva státní dlužní úpisy v hodnotě 250 zl. vídeňského čísla. P. Cebulka byl v únoru 1817 pensionován. Od 21.4.1817 byl lokálním kurátem Michael Scharabatka, narozený r. 1768 v Ketři v pruském Slezsku, od r. 1845 titulární farář, zemřel v Sosnové 7.4.1848. Po jeho smrti převzal Sosnovou jako administrátor Anton Kaminke, nar. 1809 v sousedním Lichnově, ordinovaný r. 1834. V r. 1848 byl jmenován sosnovským kurátem a působil zde až do svého pensionování r. 1871 (?). Vypomáhal svému nástupci Johannu Kutschkerovi a zemřel v Lichnově r. 1879. R. 1852 dal patron nahradit na kostelní střeše  šindely břidlicovou krytinou a ukotvit poškozené stavivo presbytáře, náklady byly hrazeny z kostelního jmění.Johann Kutschker se narodil r. 1845 v Loučkách u Zátoru, ordinován byl r. 1869. Administrátorem v Sosnové byl jmenován r. 1872. R. 1880 byl kurátem v Jelení u Bruntálu. R. 1873 byla sosnovská kuracie povýšena na faru, jejíž patronkou se stala Rudolfina hraběnka de Bellegarde, rozená Kinská. Novým farářem v Sosnové se stal r. 1880 Emilián Gebauer, nar. r. 1836 ve Slezských Rudolticích, ordinovaný r. 1861. Farář Gebauer odešel ze Sosnové r. 1886 do Opavy, kde jako titulární konsistorní rada a emeritní farář jakartovický zemřel r. 1912. V letech 1887-1892 byl sosnovským farářem Anton Frenzel, nar. 1857 v Novém Jičíně, ordinovaný r. 1882.(Zemřel r. 1923 ve Velkých Heralticích jako konsistoriální asesor, emeritní farář a děkan).R 1893 už byl farářem Franz Schertler, nar. v Lošticích r. 1861, ordinovaný r. 1886. Téhož roku byla provedena generální oprava sosnovského kostela. P. Schertler odešel 3.7.1900 do Jakartovic, kde jako farář zemřel r. 1916. Jeho nástupce Amandus Schöner, nar. v Jestřebí r. 1870, ordinovaný r. 1896, působil v Sosnové až do konce r. 1934. Dne 27.6. 1905 navštívil Sosnovou při generální visitaci arcibiskup František Sáleský Bauer, 11.6.1923 provedl generální visitaci farnosti světící biskup Josef Schinzel, r. 1928 byla ve farnosti sv. misie. R. 1930 byl P. Schöner Limbo ornatus. (Zemřel 22.4.1940).Od 1.1.1935 byl sosnovským administrátorem Alphons Thürmer (nar. 1902 v Heřmanovicích, ordinovaný r. 1932), předtím kooperátor v Třebařově, který byl současně administrátorem excurrendo Lichnova. R. 1936 byla pokryta střecha kostela novou břidlicovou krytinou a provedena celková oprava kostela. Bohužel ocelová táhla, která nahradila původní kleštiny krovu, nesplnila svou funkci, takže po zhruba čtyřiceti letech bylo nutno odstraňovat pukliny v klenbě a zdivu, ohrožující stavbu. 1.3.1937 se stal P. Alphons Thürmer sosnovským farářem a administrátorem excurrendo Brumovic. R. 1941 byl jmenován konsistorním auditorem. V létě 1946 byl postaven mimo službu, asi v září 1946 odsunut do Seubersdorfu v diecési Eichstätt. R. 1973 žil v Kail über Cochem/Mosel.Sosnová byla spravována excurrendo. 4.9.1947 byl jejím provisorem excurrendo jmenován provisor ve Velkých Heralticích Antonín Harazin, nar. v r. 1918 v Oticích, ordinovaný ve Vratislavi 21.3.1942. K Velkým Heralticím byla Sosnová přifařena až do 31.10.1948.1.11.1948 převzal Sosnovou lichnovský provisor Vladimír Valenta. Od té doby dodnes je Sosnová spravována lichnovským administrátorem. Budova fary, sešlá a neudržovaná, byla prodána r. 1985 (?) jako rekereační objekt. V letech 1973-74 muselo být provedeno statické zabezpečení praskajících zdí a kleneb kostela, současně byla břidlicová krytina nahrazena eternitem (tato práce skončila r. 1977). V roce 1975 byly střechy věží pokryty měděným plechem. Pod vedením lichnovských administrátorů P. Michala Petra a v letech 1978-82 P. Zdeňka Zlámala byl terén kolem kostela upraven, kostel odvodněn, vyměněna elektroinstalace, začaly restaurátorské práce na malbě i vnitřním vybavení kostela. Injektáž proti průsaku spodní vody do kostela byla provedena r. 1993. V roce 1994 muselo být provedeno další statické zajištění kostela ocelovými táhly. Nad kaplí sv. Anny byla zrušena oratoř. Po dobu prací byla k bohoslužbám používána místní obřadní síň. V roce 1995-96 byl kostel nově vymalován a uklizen.

Kněz narozený v Sosnové: ANTON WOLF (WOLFF) – narozený asi v r. 1732, 1. sosnovský exposita a lokální kurát od r. 1765, zemřel v Sosnové19.2.1791.

Kaplička Sv. Anny s parkovou úpravou okolí a pramenem údajně léčivé vody v horní části obce, kde se každoročně koná Anenská pouť.

V Sosnové se narodil malíř Paul Gebauer (1888-1951).


OBEC SOSNOVÁ SOUČASNOST

     V součastné době je v obci obecní úřad, pošta, veřejná telefonní budka osvětlená i pro noční užívání. Nejbližší benzínová stanice je v Horním Benešově vzdálená asi 6 km. Směnit peníze lze v Opavě a Bruntále – obě města vzdálená 20km, nebo také v Krnově, vzdáleném 15 km, ale není tam autobusové spojení. Nejbližší restaurace, kde je možno se stravovat je na Kukačce před Horním Benešovem, asi 5 km z obce, nebo v Brumovicích, asi 7 km od Sosnové. V obci je prodejna s potravinami a hostinec.  K obci patří dnes rekreační osada Lesní domky, vzdálená od obce 3 km směrem na Horní Benešov. Spojení dětí do základní a mateřské školy v Lichnově zajišťuje autobusová doprava.

     V obci jsou mimo veřejné kanalizace vybudovány všechny inženýrské sítě (vodovod, plynovod, kabelový rozvod telekomunikací, rozvod NN,VO).

     V obci je vybudován sportovní areál se šatnami, hřištěm na kopanou, na odbíjenou a vedlejším treninkovým hřištěm. Je v majetku místní TJ Sokol Sosnová, který hraje III. třídu okr.

přeboru v kopané. Hřiště je volně přístupné všem, kteří mají chuť se nějakým způsobem sportovně vyžít. TJ zde mimo kopané pořádá a organizuje každoročně dětský den, turnaj v kopané pro starší pány, turnaj o pohár TJ, sportovní odpoledne a již tradiční drakiádu.

V místní bývalé ZŠ je vcelku dobře vybavená menší tělocvična, která je v zimním období využívána ke cvičení žen a turnajům ve stolním tenise.

Kino bylo zrušeno jednak pro nerentabilitu, ale hlavně z důvodu zastaralé promítací techniky, na kterou se již nepůjčují filmy (promítačky 16mm).

Letní areál v hezkém prostředí slouží převážně k jediné akci a tou je tradiční přehlídka trampské a country písně, vždy ve druhém týdnu srpna, v sobotu za účasti 5-6 kapel z republiky. Tato akce je zahajována večer před přehlídkou vandrbálem a druhý den je zakončena táborákem.

Ke společenským akcím je pronajímán obecní sál, který byl vybudován v budově bývalé mateřské školy.

Obcí prochází turistická stezka Horní Benešov-Úvalno-Krnov. Procházkou touto stezkou lze navštívit kapličku Sv. Anny v Sosnové, vodní nádrž Pocheň, úvalenskou rozhlednu a dále město Krnov s kostelem a rozhlednou na Cvilíně.

Ubytování v soukromí v počtu 10 lůžek poskytuje p. Bořek Raclavský, Sosnová 46, tel. 777873513.

K rekreaci je možno využít vycházek do místních lesů a v letním období nabídky ke koupání v soukromém rybníku p. Weyricha pod letním areálem.

Působí zde několik  firem: Soška Slavomír – Statek Sosnová – ( sad: pěstování ovoce, chov ryb), Jan Sedlák - Jan a PETR, Výrobky z kůže a textilií ( ochranné pracovní prostředky a pomůcky ), Truhlářství – Jan Zifčák ( truhlářství, stolařství ), Vladislav Pavlát – Dřevostyl ( truhlářství, stolařství ), Sdružení STASPOL Sosnová ( potraviny, pohostinství ). Půdu obhospodařují soukromí zemědělci. V obci je pět rybníků, které patří soukromým osobám.  V obci je rovněž čilá spolková činnost.  Český svaz ochránců přírody, TJ Sokol Sosnová, Sdružení dobrovolných hasičů, Svaz zahrádkářů. Tyto organizace se mimo jiné starají také o celoroční bohaté kulturní a společenské dění v obci.

 

                                                                                                                 Svatava Holešová